Linková vrstva
Této vrstvě se také někdy říká spojovací a musí umožnit zahajování, udržování a závěr vytvořených spojení, formátování rámců, identifikaci koncových bodů spojení, seřazování přenášených rámců, oznamování neopravitelných chyb síťové vrstvě, detekci a opravu chyb, řízení toku, identifikaci a výměnu parametrů a dodržování hodnot výkonnosti spojových služeb.
Dá se taky zjednodušeně říct, že zajišťuje v případě sériových linek výměnu dat mezi sousedními počítači a v případě lokálních sítí výměnu dat v rámci lokální sítě.
Základní jednotkou pro přenos dat je datový rámec. Ten se skládá z header, Palyload a trailer. V Header nese datový rámec linkovou adresu příjemce, odesílatele a další řídící informace. V trailer nese obvykle kontrolní součet z přenášených dat, pomocí něhož lze zjistit, jestli nedošlo při přenosu k poškození dat. Je to také hardwarová vrstva.
Správné rozpoznání začátku a konce každého rámce i jeho jednotlivých částí není zdaleka jediným úkolem, který řeší linková vrstva referenčního ISO/OSI modelu.
Linková vrstva poskytuje síťové nemalé služby, které mohou mít charakter spolehlivých i nespolehlivých služeb. Záleží na tom, zda je povaha spojení simplex, což znamená jednosměrný přenos, kdy se neumožňuje zpětná vazba mezi vysílajícím a příjemcem. Příjemce si tedy nemůže vyžádat nové vyslání rámců, které dostal jako poškozené. Další spojení je half-duplex, což je obousměrný přenos, ale nikoli současně. Může být i full duplex, kdy už přenos probíhá současně oběma směry. U těchto spojení si vystačíte se zabezpečením přenášených dat pomocí detekčního kódu. Nejúčinnější z nich je asi cyklický kód, který zabezpečí rámec jako celek.
Možností realizace potvrzování existuje celá řada. Lze je rozdělit na 2 velké skupiny. Jednotlivé potvrzování (idle RQ, stop&wait RQ) a continuous RQ. V 1. případě se odešle rámec a pak čeká na příjemce. Další rámec vyšle teprve poté, co mu příjemce signalizuje úspěšné přijetí 1. rámce. Při neúspěšném přijetí ne odesílá původní rámec znovu. Nevýhodou je nutnost čekat před odesláním dalšího rámce na reakci protistrany. Continuous RQ minimalizuje často neúnosné časové ztráty. Vysílající bude bez reakce přijímacího odesílat ihned další rámec. A to i v případě, že je poškozený. Negative acknowledgements dostává pak se zpožděním a může tak odeslat buďto chybný rámec, čili selective repeat nebo vše od poškozeného rámce, což je Go-back-N technika. Obojí má své nevýhody i nevýhody. Opakování s návratem je méně efektivní, může způsobit opakované vyslání rámců, které byly chybné. Selectivní zase vyžaduje velkou kapacitu vyrovnávací paměti.
Dalším úkolem linkové vrstvy je zajistit nezahlcení příjemce daty od vysílajícího. Toto se nazývá flow control. Zajistí, že data se vysílají jen tehdy, kdy je schopen je příjemce vůbec přijmout (dostatečná vyrovnávací paměť, není zaneprázdněn jinou činností).
V případě kontinuálního potvrzování není situace o nic složitější - vysílající zde totiž vysílá "dopředu" (tj. bez potvrzení) vždy jen určitý maximální počet rámců. Vzniká tak "okénko" již vyslaných ale dosud nepotvrzených rámců, které prostřednictvím svých potvrzení posouvá právě příjemce rámců. Díky tomu má i tomto případě možnost podle svých potřeb dočasně pozastavit vysílání (tj. posun okénka) a později jej zase obnovit.
Kvůli charakteristické představě zmíněného "okénka" se metoda kontinuálního potvrzování často označuje také jako sliding window method.
RSS feed Comments
