Repeater
Repeater (česky: opakovač) funguje jako digitální zesilovač. Používá se jako řešení problémů s omezenou maximální délkou kabelu. Jedním z hlavních důvodů, proč musí být délka souvislého kabelu omezena, je skutečnost, že šíří-li se kabelem signál, dochází k jeho útlumu (tj. k zeslabení). Má-li být signál dopravován na větší vzdálenosti, musí být po cestě vhodně zesílen. Právě toto je hlavní úkol opakovače. Při troše dobré vůle si lze představit, že vše, co toto zařízení "zaslechne" (na jednom segmentu kabelu), zase ihned "zopakuje" (do druhého, resp. do všech ostatních segmentů) - odsud také jeho název.
Další významnou funkcí opakovače je i dohled nad "čistotou" digitálního signálu. Při přenosu kabelem totiž kromě útlumu dochází i k různým deformacím a zkreslením signálu, a ty má opakovač za úkol kompenzovat (a přijímaný signál před jeho opětovným odesláním vhodně vytvarovat).
Podstatné je ovšem to, že opakovač funguje v reálném čase a je vlastně plně "průchozí". Nemá žádnou paměť a vše, co z jedné strany přijme, zase ihned vyšle, a to všemi ostatními směry, které pro něj existují. Díky tomu se také nemusí zajímat o to, co vlastně skrz něj prochází. A právě tím se opakovač odlišuje od jiných druhů "krabiček", které se již snaží interpretovat to, co z různých stran "slyší", a na základě toho se pak dokážou rozhodnout, co mají propustit, a co nikoli.
Způsob fungování opakovače je tedy analogický k funkci rozbočovače (hub-u). Tomu odpovídá i konstrukční provedení opakovačů - ty nejjednodušší sice umožňují propojit mezi sebou právě a pouze dva segmenty koaxiálního nebo TP kabelu, ale tzv. vícevstupové opakovače (multiport repeaters) nabízí více přípojných míst, z nichž ke každému lze připojit jeden kabelový segment.
Použití opakovačů v lokálních sítích typu Ethernet však má i jedno důležité omezení: mezi žádnými dvěma uzly nesmí být více než dva opakovače. Důvodem je přístupová metoda (CSMA/CD, viz CW 33/93), založená na možnosti detektovat kolize a na předpokladu, že kolizi dokáží rozpoznat všechny uzly. Použití opakovačů totiž vnáší nezanedbatelné zpoždění do celkové doby, kterou signálu trvá, než urazí cestu z jednoho konce sítě na druhý. Pokud by tato doba přesáhla určitou hranici, mohlo by dojít k velmi zajímavé, ale bohužel velmi nežádoucí situaci: kolize by byla detektovatelná jen v části sítě, a nikoli v celé síti (například jen "uprostřed", a nikoli "na koncích").
Podmínka, že mezi žádnými dvěma uzly nesmí být více než dva opakovače (spolu s maximální délkou souvislého segmentu kabelu), zajišťuje takovou dobu šíření signálu, která právě naznačenou situaci vylučuje. Což ovšem neznamená, že v celé síti mohou být pouze jen 2 opakovače. Toto omezení platí jen do nejbližší "krabičky", která funguje jiným způsobem než jako opakovač.
RSS feed Comments
