Transportní vrstva
Transportní vrstva je první vrstvou, se kterou se setkáme pouze v koncových uzlech sítě, ale nikoli v jejích vnitřních uzlech (ve směrovačích). Však také hlavním úkolem transportní vrstvy je zajišťovat vzájemnou komunikaci koncových uzlů (tzv. end-to-end komunikaci). Je také první vrstvou, která v rámci uzlu rozlišuje jednotlivé entity (procesy), prostřednictvím tzv. portů. Nižší vrstvy se na jednotlivé uzly dívají vždy jako na dále nedělitelný celek.
V rámci síťového modelu TCP/IP transportní vrstva samozřejmě existuje, ale je teprve druhou vrstvou. Jde o důsledek skutečnosti, že zatímco referenční model ISO/OSI má sedm vrstev, TCP/IP má pouze čtyři vrstvy. A také s nimi vystačí. Navíc svou nejnižší vrstvu, vrstvu síťového rozhraní, TCP/IP samo nijak nedefinuje (ale používá zde řešení pocházející odjinud).
Ani menší počet vrstev v TCP/IP však nemění nic na tom, že transportní vrstva je první vrstvou (počítáno odspodu), která je přítomná až v koncových uzlech, a nikoli ve vnitřních uzlech sítě (ve směrovačích). Vzhledem k tomu má na starosti vzájemnou komunikaci koncových uzlů, pro kterou se i v češtině vžilo označení, pocházející z angličtiny: end-to-end komunikace (doslova: komunikace "konec-konec").
To, aby se transportní vrstva mohla soustředit na vzájemnou komunikaci koncových uzlů, jí umožňuje bezprostředně nižší vrstva - vrstva síťová. Ta má na starosti hledání vhodných cest v síti, resp. v soustavách vzájemně propojených sítí (přes jednotlivé směrovače), a samozřejmě i doručování dat po takovýchto cestách. Tím vlastně vytváří iluzi (určenou transportní vrstvě), že všechny koncové uzly jsou mezi sebou propojeny přímo, stylem "každý s každým". Takže transportní vrstva se pak již může soustředit na další aspekty toho, jak si koncové uzly vzájemně vyměňují (předávají) svá data a komunikují mezi sebou. Záleží i na tom, co a jak nabízí a poskytuje vrstva síťová - a co a jak na tom má či nemá transportní vrstva měnit, zda a co k tomu má přidávat atd.
Transportní vrstva má obecně (v RM ISO/OSI i v TCP/IP) ještě další úkoly, kromě toho co jsme si popisovali v předchozích odstavcích. Transportní vrstva je první vrstvou (měřeno "odspodu"), která se již nedívá na jednotlivé uzly jako na dále nedělitelné celky, ale rozlišuje v nich jednotlivé entity, které vystupují buď jako příjemci, nebo jako odesilatelé dat.
Abychom si trochu přiblížili, o co vlastně jde: na jednom počítači může běžet několik aplikací, které komunikují s dalšími uzly v síti, a to nezávisle na sobě. Například uživatel může mít na svém osobním počítači puštěný WWW browser, skrze který právě brouzdá světem WWW. Vedle toho má puštěného i klienta elektronické pošty, skrze kterého přijímá svou elektronickou korespondenci. Tím výčet možností samozřejmě zdaleka nekončí, ale pro nástin podstaty problému stačí alespoň dva různé běžící programy, resp. aplikace. Představme si totiž, co se má stát v okamžiku, kdy uživatelův počítač přijme nějaká data. Jistě by to mělo záviset na tom, zda přijatá data představují nějakou WWW stránku, zprávu el. pošty, nebo třeba soubory, přenášené prostřednictvím protokolu FTP či něco ještě jiného.

